Sněhuláci z dluhů

Muta cum liquida Básně » Ze života

Anotace: Někdy je třeba stát mimo řadu a nestydět se za to, že jste v něčem jiný. Někdy je třeba nemyslet na zla a radovat se z maličkostí. Někdy je třeba uznat vlastní chyby. Někdy je třeba říkat pravdu a nebýt bezpáteřní. A někdy je potřeba postavit sněhuláka...

Má modelka není stejná
nemá rtěnku, nemá stíny
mé řeky tečou proti proudu
a lidé nejsou z plastelíny

Mé sny nejsou zrovna bílé
nota ticha, ticho zní
tančím tiše soumrakem
a láska vchází s půlnocí

Má slova nejsou okřídlená
padají jak kapky krve
ozvěna se ztrácí v dáli
kdo nás zabil,detektive?

Mé šípy nejsou Amorovy

ptáci plavou pod vodou
mé ohně nikdy nedohoří
a slunce nikdy nezajdou

A můžu být barvoslepý

přesto radovat se budu z duhy
A budu stavět sněhuláky
i když sněží místo sněhu dluhy

Autor Muta cum liquida, 18.12.2012

Přečteno 358x

Tipy 3

Poslední tipující: Trystan ap Tallwch, Robin Marnolli, poetka