Nemůžu psát

Rok zpátky, možná trochu víc
napsal jsem báseň. Byl to hnus.
Na papír nedostal jsem vůbec nic,
byly to kecy, řídký trus.

Už nejsem básník, řekl jsem si
cosi zničilo můj pseudoum.
stejně psal jsem jenom hemzy
pro mrzkou srandu kumpánům.

Zkoušel jsem hory, krčmy, lužní lesy
oživit pramen mojí inspirace!
Ta však zašívá se kdesi
když v sedm večer chodím z práce.

Pak však můza sedla na mě řití
a stačilo jen čekat pouze
tak jako další adamiti
na úřadu hmotné nouze.