Anotace: ... po každé noci přijde ráno, ale ne každé má velké kouzlo a sílu...
Rozbalila kapesník v růžku s monogramem
takový ten starý posetý kytičkama
Co přikrývala večerem i ránem
slanýma vzpomínkama v sepjatých dlaních
S měsíčním svitem po nocích rozmlouvala
o tichém snění v jaru kopretin když zima tála
A stín prodloužil svoji ruku od paty až k vlasu
To ráno něžnou písní i slavík v tónech oněměl
Do trávy vešla závojem mlhy omotaná
s pastelem duhy vpleteným do vlasů
Ze srdce tíhu otiskla do malířského plátna
kde modrou oblohu polila svitem dnů
Za větrem odešla bolavost nevyřčených snů
Krásná působivá báseň.Jsou neustálé proměny v přírodě
i v životě.Vystiženo v básni-jak plyne čas a mění,nebo maluje stále nové obrazy.
28.01.2013 09:56:49 | s.e.n