Izolace Separace

Počkám až země mě pohltí a spojím se s gajou.
Je to mé prokletí a trubky už hrajou.
Světlo na konci tunelu, rychle se blíží.
Avšak má duše prokletá, stále mě tíží

Snad vypustím dušičku a bude mi lépe.
Páry uvolním trošičku, ha - někdo klepe.

Ťuky ťuk na dveře, kdo může to být?
Mám zbytek večeře, ten bude se mít.
Otevři, tady Smrt! Jen tři prstíčky si ohřeju a hned zase půjdu.
Jó, jen tři prstíčky,  to dobře známe.
Už ses mě dotkla, ale já jsem tu stále.
Holka pozor si dej, s tebou udělám amen.
Víš jak se říká... Kosa na kámen!

Snad vypustím dušičku a bude mi lépe.
Páry uvolním trošičku, ha - někdo klepe.

Kdo může to být? Smrt už je v tahu.
Kdopak to zavítal ku mému prahu?
Podomní prodejce či jehovisti?
Už vám neotevřu, tím buďte si jistí.

Snad vypustím dušičku a bude mi lépe.
Páry uvolním trošičku, ha - furt někdo klepe.

Arthure pojď s námi, vezmem tě ven.
Copak to zdá se mi? To bude sen.
Arthure otevři a nedělej vlny,
nádrž a kanistry už máme plný.

Kam mě povezete, jen do díry ne!
My jedem se podívat k moji milé.
K milé tvojí a kdepak to je?
Jen tady kousek, přes staré pole.
Má milá na něm už svou kosu brousí.
Ať už tam jsme, z dálky mě prosí.

Arthure to jsi ty! Už mě nech být.
Párkrát's to zkusil, ba já chci žít.
Zamknul jsem zámek, ve snaze více se skrýt.
Ten hajzl jeden, zas mě chtěl bít.

Snad vypustím dušičku a bude mi lépe.
Páry uvolním trošičku, ha - někdo klepe.

Pane jste doma, něco vám nesu.
Račte se obrátit vzhůru k nebesům.
K nebesům? Proč? Moc blízko pro mě.
Já bych šel radši, mezi vesmírné koně.

Toť hloupý žert člověka se zastřenou myslí.
Tvá slova jsou pro mě jen šuměním listí.
Zmiz, běž pryč, či o dům dál.
Zde oheň proti tobě vzplál.
Jiný tvých slov snadno se chytí
a uvěří ve vyšší bytí.
Však mně z toho je
pouze jen k blití.

Snad vypustím dušičku a bude mi lépe.
Páry uvolním trošičku, ha - už nikdo neklepe.