útěky co nejdál do zaschlých barev
útěky co nejdál do zaschlých barev
Anotace: původních mistrů
docela skromná chvíle
ani tak moc neprší
nijak zvlášť se nespěchá
jako dřív se žije
podél polí - sad
otrhaní výrostci klobouky plní
vůně hrušek
nářek včel
snažím se popsat obraz
sto let nad postelí visí
a hlavně
to když den se zrodí
slunce ho zvláštně pozlatí
..ta chvíle dýchá
mám chuť se zout
do plátna vmotat
a nějak bezstarostně
běžet krajinou
po boku psa
a v zádech
pocit že nezazvoní
aby mi řekla
to srdce tlouklo jen par chvil
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Často musím konstatovat, že tvoje básně jsou fakt perly.
22.06.2013 13:48:02 | Inna M.
Děkuji Ino ;-)
Pochvala je velmi příjemná věc a já si jí nesmírně vážím
22.06.2013 13:53:12 | přechodná záležitost
napřed jsem byla na dědině u babičky.. hrušky a včely ale konec mě hodil úplně jinam - musím ti tu nechat tohle
http://youtu.be/Akk8yfuzGkM
22.06.2013 11:24:57 | hanele m.
STylově kolego. fakt super. Jediné, co mi tam nesedí je ten tučný řádek...jde to poznat i bez toho, o co jde, a ten řádek mi jakoby najednou vytrhne z plynulosti ostatního textu (ale to jen můj subj.detail.)
:-)
22.06.2013 11:16:57 | Robin Marnolli
kaskádou barev a laskavým dotekem
stěží jsem polkla-ta krása je útěkem...
ST
22.06.2013 10:54:41 | Verena
Před všední bolestí
Světa v nás
Nejlepši útěk
do dávných krás ;-)
22.06.2013 13:54:44 | přechodná záležitost
n á d h e r n á, děkuji
22.06.2013 09:23:52 | Radhuza
V tom případě, děkuji pěkně i já :)
22.06.2013 09:25:08 | přechodná záležitost
...taková slova po ránu hladí duši a ta si vzpomene na "svůj" obraz, který též, tam kde má, visí :)
22.06.2013 09:31:06 | Radhuza