Anotace: Na okraji společnosti, zas a znova, se sklenkou vína skládat tyto prázná slova...
Sbírka: Ztracená v umění
V podstatě nejsem
člověk, co by se smál
otravuju společnost
a člověk by se mého výrazu bál.
Utahují si ze mě
to pro vlastní bezpečnost
jsem asociál bez přátel
co pozná jejich falešnost.
Má vážnost činí z lidí
podezřívavce a cyniky
hrajou si ve svým světě
na malicherný otroky.
Vrátím se časem
až odvezou mě jednou z kliniky
z izolované nemocnice
pro blázny, co baští nanuky.
***
A tyto verše šáblého blázna
osloví leda nezbednou chasu
tak zanechám je v zapomnění
a nechám v prachu navzdor času.