Anotace: ...až tě někdy najdu v záchodový míse, volám koronera...
Barvami posedlá,
múzami líbaná…připadá si.
Ta, která slýchá hlasy.
„Mám všecko pod kontrolou.“
říká, když sfoukává ze zrcátka bílé krystaly.
Bez jídla, beze snů
prožívá týdny.
Usíná vždy první den v měsíci.
Prý hledá sebe sama.
Rudá halí její rty,
jinak je víc než nahá,
blondýna.
Má svojí realitu
a…nevnímá.
Sluchátka na uších,
zorničky v trapu,
celou noc prokalí.
Nádherné letní ráno.
Tráví ho u záchodový mísy,
má přece všecko pod kontrolou.
K poledni zrcátko potajmu sklízí,
k večeru nespí a ráno…
Jednou se neprobudíš,
z bílého pokušení povstane vrah.
Šedavá mlha zahalí tělo,
z Chanelu stane se hnilobný pach.
Zdechneš, lásko!
Moc se mi to líbí.To by mohli mít na základce děcka v učebnici.Myslím ,že by tomu rozuměli.Cizí neštěstí ti není cizí.
18.07.2013 15:01:15 | Jozef Bojanovský