Alea iacta est...
Alea iacta est...
Spíš nebo bdíš
v království dusících tě polštářů
a víš či stále sníš
proč stále nadáváš nám do lhářů?
A jíš nebo skrýš
tě před jídlem schová
jsi níž nebo výš
ke ctnosti, jak se chováš?!
A ranní slunce tě vítá
ono ví, že nepospícháš
a ranní slunce, ono už svítá
tě nepohlídá
...když do postele cizí kluky zveš
...mě nepozveš
A dává či brává
ti odloučení ode mě
a zdává či zdráhá
se ti možnosti mě oněmět
stává se
že trává
hulí se
za účelem zapomnění?
nebo snad
pravá
italská káva
je placebem
(čti: umrtvením)?!
A ranní slunce už nevychází
a ranní slunce je passé
ono když člověk nic nezasadí
nelze čekat od sklizní
ono když před vzpomínkou srpen prosedíš
marně čekej, chlape, víc ode žní
A prosíš či tušíš
že nosíš ty růžence
že zmizíš i hřešíš
v náruči milence
...zatímco tvoří se ti bysta,
čekej příchod můj,
čekej Antikrista,
čekej šelmu,
šest, šest, šest
ve tvém bělmu
se třpytí čest...
v duhovce se skrývá lest
...kostky jsou vrženy,
alea iacta est...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk