Provazy vzpomínek

Když se naše oči znovu střetly
vzpomínky bolely víc než dřív

a kolem nás zase hořelo.

Uhas, co tě popálí!
Tohle jsme si možná řekli

dodržet se nám to nechtělo.

Měla jsem oči jako lvice
když jsi mě tam maloval.

Ta barva musela být snad směsí palety!

A když sis mě znovu vzal
měla jsem tě ještě více

měla jsem tě ještě víc, než před lety.


Ráda se na tebe dívám.
V mihotavém světle svíček

vypadals tak sladce nade mnou.

A když sis mě přitáhl
jak to tak obvykle bývá

neměls v plánu mě jen obejmout...


Ovinula jsem se kolem tvého těla


hladila tvou orosenou pleť


a když jsem se k ránu tiše vytrácela


nenechala jsem ti odpověď


...a když jsem se k ránu

znovu vytrácela

upadlo mi na zem

tvoje srdce...