Chci zalézt do tvé kůry, stromu,
to abys mě mohl chránit,
ulehnout chci ve tvém lůně,
a navždy ukrytá tam zůstat, být…
schoulit se, jako mámě v náruči,
cítit to sevření větví,
kterými bys mě objímal,
možná že se zaťatými pěstmi,
bojoval bys, aby můj život za to stál…
Chránil bys před prudkými bouřemi,
krupobití kapalo by jen po listech,
víš, že víra a odhodlání…
jsou jako ty, co k zemi se sklání…
/ne proto, že bychom ty anebo já byli poražení,
jen cítíme pokoru…ačkoli málokdo ji cení… /
docela mne oslovila...také mám rás tromy, i s mimi tak nějak pracuji.
Také mne inspirovaly...
http://www.liter.cz/basne-laska-767269-cist
25.12.2013 20:30:11 | Robin Marnolli
Mně nepřipadá smutná,je daleko více plna síly a odhodlání než ty před tím.Ji.
25.12.2013 13:33:52 | jitoush