..kdysi mívá krásný zvuk
jasný tón a sladkou melodii
jindy zas je
jak nehty proti sklu
a zvony na poplach
když bijí..
.
.
jsou jména co skrze věky bolí
hrst písmen
zadřená do soukolí
zvuk co bodá do paměti
a podoba co křičí do očí
(neopouštěj
co sis jednou ochočil
malý princi z velké dálky)
nechci obracet proud řeky
není třeba stavět vlnolamy
nechtěla bych to co předtím
(pánbůh pryč a to zlé s námi)
jen.. čas od času
alespoň vzkaz bez obálky
do láhve
vlnám chladivým zprávu svěřit
jak lusknutí prsty
jedna dvě
a dušička zas bude v peří
rezonuješ ve výšinách i hlubinách
neděláš v životě co se ti líbí
ale nalézáš zalíbení v tom kde jsi nyní
to je umění takhle žít...
29.01.2014 10:19:54 | Danger
Tyhle věci se tak pěkně čtou, škoda, že není čas projít je úplně všechny :-)
10.01.2014 16:51:01 | Firren
Krásně to zpívá, opravdu jako vlnky. A obsah je také moc pěkný. Zasloužený ST.
27.12.2013 19:49:35 | danaska
Tak tahle se mi teda líbí dost. Příjemně plyne a je taková...jemně hravá:-)
27.12.2013 00:38:00 | Robin Marnolli
no vidíš - a já z ní mám pořád takový spíš těžký a neohrabaný pocit, ale už bych s ní nic nevymyslela - a díky :o)
27.12.2013 00:43:02 | hanele m.