SOUMRAK POSPOLITOSTI
zamračené kedlubny
na tramvajových sedačkách
do dřeně típnuté ciferníky
ve čtvrt na šest přesně
nad nimi zvadlé chřesty
už od půl sedmé
chrapot škodovek
na křižovatkách
semafory blikají
odrazy utlumených nadějí
z doutnajících spálenišť
za pět zastávek
stodvacetšest kroků
a tři klapnutí dveří
začíná šichta
dnes
stejně jako zítra
i za třicet let
dá-li bůh
večer
dva lahváče
nohy na stole
bohdalka s donutilem
aspoň je proč se smát
a na co se těšit
Praha, 22.1.2014
http://www.youtube.com/watch?v=3rmFDHsxG6w
http://www.berg.cz/nuberg13_rataj_jakub.html
Teda, ze začátku jsem se usmívala,ale chci podotknout,že se převelice krásně četla a moc mě potěšila!!!Ona se četla přímo sama!:-)))
23.01.2014 23:01:07 | střelkyně1
Takovou vstřícnou reakcí mě sice uvádíš až do rozpaků, ale čte se mi to samozřejmě moc příjemně a hezky, děkuju :-)))
23.01.2014 23:06:57 | Amonasr
Máš svůj rukopis.A i kdybyses na hlavu stavěl,tak pořád tam bude ta
Tvoje linka patrná.Tvoje básně jsou,jak bych to řekla,"civilní",v tom
nejlepším slova smyslu.Verše každého z nás jsou úplně jiné a to je
dobře.Důležité je ,že to chceme a můžeme zkoušet,že tvoříme,byť
na různých úrovních,ale to je jiná věc.Pokud ten proces těší,tak to
je to nejdůležitější.Lepší je ulevit si v básni,než jít něco nebo
někoho rozbít....nebo to zabalit...Je to pestrý a tak to má být.Tak klidně zkoušej jinak
a ponovu,ale neutečeš před svým stínem..../smích/Ji.
23.01.2014 16:00:05 | jitoush
:-D Děkuji, Jitko, Tvá slova o tom, že jsem v těch věcech už nějak rozpoznatelný a že před sebou či od sebe neuteču, mi dělají pochopitelně radost :-) A naprosto s Tebou souhlasím jak v té prima osobité autorské pestrosti tady na Literu, tak i v tom, že je dobré v našich textech ze sebe dostat ten náš vnitřní přetlak i tu radost ze psaní… I já tohle u druhých dokážu hodně ocenit, když z toho cítím skutečnou vnitřní spontaneitu a není to jen takové povrchní hraní si se slovíčky či nějaká vnější nápodoba nějakého cizího stylu stůj co stůj… ;-) Právě v tom se pak projeví i ta nezaměnitelná originalita každého z nás a ta je cenná vždy nehledě na různou kvalitu zpracování, to je na tomto serveru až druhotné – tak ať máme všichni tu potřebu nevyčerpatelnou a tryská ven co nejpřesvědčivějším způsobem! :-D
23.01.2014 16:27:54 | Amonasr
No pěkně jsi popsal, jak jde život, však se netopíme stále jen v pamlscích...ST. Ovšem někdy i v práci člověk může prožívat dobré věci, záleží mj. na tom, jaké má kolegy a šéfy. (Pokud je čas nazbyt. což v současné době asi moc ne.)
23.01.2014 10:20:45 | Inna M.
Děkuju :-) Impulsem mi bylo přečtení ukázek několika nově vydaných básní, kdy mě zaujala schopnost autorky používat absurdní a neobvyklá metaforická spojení, která nedávají jednotlivě ani dohromady žádný smysl, nesdělují vlastně vůbec nic. Takové víceméně náhodné vyfukování a spojování slovních bublinek, efektně nablýskaný obal s nulovým obsahem. Tak jsem si to chtěl zkusit taky, jenže jsem zjistil, že to není vůbec tak jednoduché, jak jsem si to představoval – posadil jsem kedlubny do tramvaje a hned se mi rozjely do práce ;-) Prostě jsem ze sebe zase nevylez – zkusím to někdy příště a budu se víc soustředit, aby ta slovní spojení opravdu, ale opravdu, nikomu nic neřekla, jen se tak nějak hezky leskla a vznášela… Třeba se tím moderním básníkem aspoň jednou jedinkrát někdy stanu - nemám rád nepřelezené mety… ;-))
23.01.2014 11:42:55 | Amonasr
Náhodou jsem narazila na tento tvůj komentář (báseň jsem nečetla) a zajímalo by mě, jak je možné, že slova, ba dokonce metafory, nesdělují podle tebe vůbec nic, mají jak píšeš "nulový obsah"? To je asi z podstaty jazyka nemožné, není? Děkuji za odpověď.
23.01.2014 17:40:25 | černý motýl tmy
Nejsem sice lingvista, možná na rozdíl od Tebe, ale již jsem se setkal v životě s mnoha lidmi, kteří toho mnoho namluvili a přitom nic neřekli... U některých básní je to stejné... I některé "metafory" jsou jen slupka bez obsahu, což uznávám je svým způsobem contradictio in adjecto... Asi tak... Ale máš-li jiný názor, neupírám Ti ho - v poezii a umění vůbec asi nejde o exaktní doslovnost. Koneckonců vždycky se najdou lidé, co si spolu rozumí i beze slov a pak i tací, kteří slovy jen šermují... Číst se dá dokonce i mezi řádky, což mi třeba zrovna u Tvých reakcí nečiní žádné potíže... ;-) Děkuji, že jsi báseň nečetla, je to pro mne v tomto případě příjemné sdělení... A děkuji za zastavení :-)
23.01.2014 17:57:13 | Amonasr
Musím uznat, že ty se slovy šermuješ velmi zdatně.
23.01.2014 18:54:50 | černý motýl tmy
Děkuji za uznání, i když od Tebe to asi není zrovna lichotka, že...? ;-)
23.01.2014 22:15:33 | Amonasr
Aneb transport v čase zpět do roku 198?…
Tenhle pocit na mě dost intenzivně padl okamžitě po dočtení. Je mi fuk jak jsi to myslel, tohle ve mně zůstalo a docela silně. Asi ty škodovky nebo co.
23.01.2014 09:03:24 | Luky-33
Byla to jen taková rychlovka - chtěl jsem postihnout spíš tu dnešní společenskou atomizaci a všeobecnou rozladěnost, rezignovanost a apatii, ale máš vlastně pravdu – už mě to i dřív občas napadlo, že ten společenský rozklad v lecčems připomíná situaci před zánikem předchozího systému, asi to není úplně náhoda, že to tak vyšlo. Takže asi takové déjà vu. Možná kdybych dal místo Bohdalky s Donutilem facebook, bylo by to jednoznačně současné, ale takto to má v té nejednoznačnosti aspoň další rozměr – ta TV popkultura je vlastně i dnes stejně zasmrádlá a ovládaná stejnými či podobnými bratrstvy, jako tenkrát… A máš pravdu – je jedno, na co jsem myslel při psaní já, podstatné je, jak to působí na ostatní a pro mne je takovéhle nacházení dalších či jiných významů neméně zajímavé :-) Dík za zastavení i komentář :-)
23.01.2014 09:43:55 | Amonasr
Tak už vím proč dámy nesmí na pánské záchodky. Venku je to jenom šichta a uvnitř Jungleman. Skvělá hudba, už mám v záložkách. :O)
23.01.2014 00:03:20 | Tichá meluzína
Teda radši budu kedlubna v pařeništi, než žít jen od šichty k šichtě. Snad se i v takové plichtě dá najít trocha legrace a divočiny. :O)
22.01.2014 23:53:57 | Tichá meluzína
Bohdalka s Donutilem...:-)
hudbou jsi ale minimálně překvapil...:-)
22.01.2014 22:47:42 | Robin Marnolli
Byla to taková desetiminutová rozcvička a v té rychlosti mě zprofanovanější TV baviči nenapadli... Jelikož se už ale na TV prakticky nekoukám, tak jsem možná zaspal trošku dobu, třeba už obrazovky ovládá někdo jiný... ;-)) A ta hudba byla taky rychlovka - chtěl jsem dát něco současného od orchestru BERG, dělají takovou opravdu současnou muziku, ale nejsou nějak k mání na youtube, tak jsem namátkou našel tenhle klip a líbil se mi jako ilustrace jak hudebně, tak i tou symbolikou... ;-) Ale teď jsem od nich něco ještě objevil, tak to přivěsím... ;-)
22.01.2014 23:06:59 | Amonasr
mno...už se určitě nabízí něco jiného. Ale stejně...bohdalka a donutil jsou pro mne ikony herectví úsměvů, neboli smání se:-)
22.01.2014 23:10:13 | Robin Marnolli
Tak to jsem rád, že nejsem až tak de mode... ;-)
22.01.2014 23:11:37 | Amonasr
Myslím, že na Literu se vejdeš skoro do všech norem:-)
22.01.2014 23:13:44 | Robin Marnolli
:-D Má-li to být lichotka, tak děkuju… ;-) Rád bych ovšem oponoval, jen mě nic chytrého nenapadá :-D – snad tedy aspoň to, že na Literu je naštěstí tolik svébytných a přitom k sobě dobře zapadajících originálů, že je to jako celek myslím docela příjemně živoucí organismus… :-)
22.01.2014 23:27:06 | Amonasr