Anotace: Věnováno spolužákům ze základní školy v Malenovicích.
Kde je ten čas
- to jsme zapomínali,
kde, že vlastně hranice jsou.
Vše zůstává v nás,
jak nás napomínali
a my přes jiných rady měli hlavu svou.
Kde je ten čas
- to jsme zažhli v plamen
a nic nemožné se zdálo být.
Vše zůstává v nás,
bylo nás za dost tvrdých temen,
co sklony mělo rvát se, nadávat a přít.
Někdy je lepší nestáčet se zpět
kvůli mnoha věcem, co dál bolí.
Ať je to půl, či dvacet let,
chyby jsou, byly a budou, než tě nedoškolí...
Kde je ten čas
- to jsme se nenáviděli...
Naučil nás s léty milovat?
Vše zůstává v nás,
kdys dětským okem jsme to viděli,
nyň snad nechceme se sobě více vzdalovat.
Ve všech v nás kdys život mladý...
A chyb - těch bylo snad více, než mých vět...
Čas nás časem učil vnímat klady
i ve vzpomínkách, stočíš-li se zpět.