Nekonečný,svazující je koloběh přání,
tak nechtít nic,jen prostě, ve světě být.
Touhy různé někdy bytí do zrádných pastí vhání,
všemi póry nasávat pravou krásu,
konečně probudit se,dychtivě žít.
Jiskru života bytostně vnímat,
v dlaních hýčkat nejkrásnější dar.
Své srdce nesnažit se klamat,
nechat ho vykoupat se v slunečním jasu,
z beztvaré hmoty uhníst ušlechtilý tvar.
Vidět tak pronikavě pod povrch dění,
probudit bdělý vnitřní zrak,
jasný pohled v sebe všechno změní,
porozumět známému hlasu,
život je tady a teď,ne potom a pak.
Ano, "Nekonečný, svazující je koloběh přání," a já přidám: nehromadit křivdy a žít přítomný okamžik. A tobě patří ST.
21.02.2014 13:06:54 | Inna M.
to jsou ty maličkosti, které rozehřívají, mlží oči a hřejí.. tady a teď...tomu se říká štěstí...a k tomu se smát...
to pak má člověk zářící oči...
20.02.2014 23:54:47 | zelená víla
...někdy je tak těžké se jen pousmát,to když bolí tělo či duše.....
ale právě úsměv někoho odnaproti pomůže to vše překonat a najít ten
svůj důvod k úsměvu...smíchu....řehotu....nebo jen....úsměvu v očích...Ji.
21.02.2014 19:26:42 | jitoush
aha...takže to chce pórek...
20.02.2014 23:33:37 | enigman
.....pórek nestačí,moudrý En,je potřeba navařit pórkovou polévku....
ta není příliš v oblibě.....ale je to nutnost,je k užitku jen ve
speciální úpravě....prostě vychytaná receptura....po pozření přijde prozření a
můžeš konečně nasávat....není to jen tak..../smích/.Ji.
21.02.2014 19:31:22 | jitoush
když jsem to četl, připadalo mi, že čtu květinu, která rozkvétá. prostě to tak na mě působí. ten akt rozkvětu.
20.02.2014 21:16:43 | CoT
Správně. Život se má žít a prožít a ne prohromadit, pronakupovat nebo promarnit. Ve skutečnosti potřebujeme ke štěstí hrozně málo. :O)
20.02.2014 20:42:37 | Tichá meluzína
....k tomu "hrozně málu"je někdy pěkná fuška se propracovat,není to
paradox?Tolik úsilí je za tím,abychom dokázali odhodit to zbytečné a
poznali to...Ji.
20.02.2014 20:55:45 | jitoush