Anotace: Jednou takhle při darování plazmy upadnul do místa zatracení.
Uzavřen do čtyř stěn,
nemožné uniknout,
pohlcen chaosem,
v lodi nelze plout.
Ruce spoutané,
svěrací kazajka,
strachem ováté,
udrží vtipálka.
Chaos jím háže
z rohu nekonečna
do rohu za paže
smrtelnost nevěčná.
On se bojí
požírán depresí
sotva stojí
čelo se zarosí
Pot teče
vědomí se probírá
v nohách křeče
nechrání jej víra
Vrací se mu věčná síla,
která, kdysi s ním byla
Jednoduché verše spoutané příběhem s myšlenkou... krásné, opravdu :)
01.04.2014 15:15:33 | Aiury
Děkuji, v tomhle případě nutno dodat, že je pravdivá, stalo se mi to pár týdnů zpět, přesně jak jsem popsal.
01.04.2014 15:19:07 | SmallGeorge
Och... :-O
01.04.2014 15:22:11 | Aiury
Až jsem se tomu sám divil, z ničeho nic asi po hodině, křáp, temno otevřených očí a uzavření do neznáma.
01.04.2014 15:28:37 | SmallGeorge
Mám takový pocit,že bych asi dopadla stejně...
01.04.2014 15:38:40 | Aiury
Hodlám ten strach překonat a jít tam znovu, s odhodláním a vervou postavit se strachu svému :)
01.04.2014 17:14:00 | SmallGeorge