Jiskry v očích
Jiskry v očích
V pousmání se tíha ztrácí,
s radostí pojí se lehkost vánku.
Kapky deště se na zem rády vrací,
den za dnem život píše plnou stránku.
Úsměv v očích když se zračí,
každé setkání je probuzené srdce.
Rozum a cit snad ruku v ruce kráčí,
v souznění netřeba slov více.
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
hezká
máš cit
a krásné pohledy
díky
06.04.2014 20:51:04 | Danger
....Děkuji za nahlédnutí.Když jsem venku,v kontaktu s krajinou,s jejím
živým jádrem,tak se to prožívání citové ještě umocňuje.Souznít se sebou,s jinými
není jednoduchá cesta,ale pokoušet se o to i přes nezdary je smysluplné....Ji.
06.04.2014 20:58:23 | jitoush
i z malého pramene vytéká čistá voda...
přeju at máš hodně času stráveného v ní.
06.04.2014 21:24:36 | Danger
Ahoj. Moc se mi tahle tvoje báseň líbí. Přináší do duše klid. Třeba jednou budu mít odvahu se znovu setkat. Třeba to bude náhoda a já v té chvíli místo smutku, budu cítit radost a úlevu. To by bylo fajn. :O)
06.04.2014 11:14:14 | Tichá meluzína
...Díky Mel,díky za reakci.Jsem ráda,že to něco vyvolalo.Říká se,že nevstoupíš do stejné řeky....Tak možná, až se setkáš s tou jinou řekou,
tak,protože si se v životě posunula a proměnila,pocítíš zcela něco
jiného,pocítíš nadhled a určité vyrovnání.Bude to,jako když jizva trochu
pne při změně počasí,ale už se neotevře,protože se zahojila...../úsměv/.Ji.
06.04.2014 11:57:18 | jitoush