... a mám vypráno
... a mám vypráno
Tak jako každý den na kolo usedám
těším se, jak si zas do těla trochu dám
Dívám se na nebe, poklidné zdá se
na cestu do práce já vydávám se
Vyjíždím do kopce, spílám si: „Kozo!“
vidím, jak černá se přede mnou obzor
Kdepak je sluníčko, šálí mě zrak?
To vstříc mi valí se dešťový mrak!
Kdyby však deštík jen, pořádný lijavec
smáčí teď ruce mé, kolínka i mou plec
A ještě kroupy mi o helmu cvrnkají
oči za brýlemi zkroušeně mrkají
Co dělat, musím dál, nemohu zpět;
dala ses na vojnu, no tak teď jeď!
Zmoklá jak slepice, mokrá jak myš
snažím se velice, k cíli jsem blíž
V botách mi čvachtá a šminky mám rozpité
projíždím kaluží, toť nebe vylité
Jsem v práci, v teplíčku
hurá, mám vyhráno!
Kolo jak z myčky je
a já mám vypráno!
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
... pro tento případ mám s sebou vždy igelitové tašky z Globusu, nandám je na níohy a zavážu - čvachtání v botách mi nedělá dobře, zvlášť po ránu, když je ještě plánovaná trasa přede mnou :-)
Je prima, že to bereš s humorem, dobrá průprava pro životní nesnáze :-)
26.06.2014 14:03:18 | Pamína
Tak už vidím, co mi ještě v mé výbavě chybí :)
Jinak ano, takovéto situace člověka tuží. Doteď vzpomínám, jak jsme jako malé holky s našima jezdili na jarní prázdniny do Krkonoš na běžky a jednou jsme při zpáteční cestě, už se šeřilo, sešli z cesty a dostali jsme se na ledové plotny a plahočili jsme se lesem pomalu do setmění, než jsme došli na chalupu. Takové a podobné zážitky, to je škola života! Dodnes ale s láskou vzpomínám a neměnila bych...
26.06.2014 20:11:21 | AndreaM