Anotace: ..Tato báseň souvisí s tou předchozí.Vznikla bezprostředně, jako reakce, že ti dva budou svoji....
Lásko,jsi tu?
Slyším tlouci srdce tvoje
vedle ťuká nesměle to moje
bije,vnímá rytmus tvého dechu,
v hrudi lístek z lípy,
ve vánku chvěje se bez vzdechu.
Lásko,jsi tu?
Svým srdcem lehce dotýkám se tvého
ty zas jemně toho mého
láskou probuzeného.
Uvnitř žije jeden dílek čtyřlístku,
snad bude duše duši nablízku.
Lásko,prosím,buď tu.
Dej mi ruku pevnou ke společné pouti,
možná protivítr z temnot bude douti.
Semtam zaburácí z hloubi hromy,
v zrcadle objevíš podobu věrnou.
Pohlédneš zasněn v blankyt,
někde v dálce klikatí se
život mezi stromy.
Lásko,jsi tu?
No jasně že tu je
tady sedí...dopíjí colu a do popředí
vypráví historky ze společných chvil
těch vašich když se samostříl
místního Amorka rozhodl pálit
zasáhl...oba vás
a pak se vzdálil
spokojen s výtvorem životní lásky
navždy ať spolu jste
(bez nadsázky)
;-)
16.04.2014 22:52:24 | poeta
...nápodobně milý Poeto,jen,to je o mých kamarádech....u mě je to trochu
složitější...i když,podotýkám,brali jsme se z lásky.Ale život je tavící
pec,musí se to umět,protože když tvary zchládnou,tak ztvrdnou a nic
se s tím nedá dělat.Jen zase hodit do tavící pece,rozžhavit doběla a
vytavit nový tvar....pořád lze na všem pracovat....otřít pot a zase./úsměv/.
16.04.2014 22:58:49 | jitoush
A tak to třeba neber tak doslova a jen si užívej protože toho není nikdy dost.. tu atmosféru něčeho krásného ;-)
A ty pece sice umí nové tvary ale jak jednou vezmou podstatu původního, uževá to není vončo
16.04.2014 23:07:55 | poeta