Jsem zbloudilým kapitánem,
který žádné lodi nevelí.
Jsem jen tenkým stínem,
o kterém vítr ševelí.
Četl jsem tvoje vrásky,
na skvrnách z inkoustu,
slyšel jsem o živote,
povídat lidí spoustu.
Přesto jsem nenašel,
pro tebe pochopení.
Sny se stávají setkáním myšlenek,
nejedna noc je příliš dlouhou,
a s každým novým letokruhem,
zdáš se mi mlhou pouhou.
*