Pubertální pocity
Pubertální pocity
Anotace: 19.5.2014 Psáno bohužel podle pravdy :/
vítr mi vlaje kolem hlavy,
jakobych stála na rozhraní,
jakobych skočila a letěla vzduchem.
Letím, padám, jak kdybych se vznášela,
plachtím jako pták, jako kapka deště k zemi padám,
necítím bolest, smutek, nic,
jsem jen loutkou bez citů,
tělo bez duše, co je loutkou,
loutkou, která se už nikdy nezmění.
Letím, padám, k zemi se řítím,
řítím a najednou něco cítím.
Cítím strach a bolest,
už nejsem loutka bez citů,
už cítím, bojím se!
Bojím se, že ztratím svoje nejbližší,
lidi, které mám ráda, které miluji.
Bojím se, že ztratím kousek sebe,
ten nejvzácnější dar, Tebe.
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Pokud máš pocit,že Tvé tělo padá,rosteš.Pocítíš pnutí v kostech a kloubů tuhnutí,jo,kotě,není vyhnutí.To patří k dospívání,stejně,jako k dětství hraní.
06.07.2014 21:38:21 | Bakchus
Akorát, že tady jde o pocit duše, nikoli těla..:/
06.07.2014 21:44:53 | želvička001
S duší je to přeci stejné!Roste a sílí,prožívá chvíle čarodějné,naplno každou chvíli.A to Ti,děvče,závidím velice.Ta krása,pocitů směsice.
06.07.2014 21:55:36 | Bakchus
Želví, ten nápad je fakt príma, možná by si zasloužil malinko víc propracovat. Nevadí, zkus se k tomu vrátit třeba za rok. Hlavně hodně čti a dumej nad tím, jak to ostatní básníci dělají, že umějí popsat své pocity a přitom je naplno sdělit...ať se Ti daří, bylo tu bez Tebe smutno!
23.06.2014 21:13:38 | Pamína