sedeli sme v kuchyni
čakali
kým opäť zlacnejú rožky
doba bola o čosi ťažšia
ako inokedy
svietili sme sviečkami
a klamali si
že to tak všetko má byť
pár dní na to
som polievala
našu prvú paradajku
keď zišiel bezducho
z povaly
lano odložil na miesto
zahľadel sa mi do očí
a usmial
"si to jediné
čo ma tu drží"
dodnes nemám jasno
či to bola sťažnosť
alebo kompliment
Takové básně jsou nejlepší - ve čtenáři zanechávají zamyšlení, otázky a zvláštní pocity...
22.10.2017 09:51:36 | wigi.sama
Skvelá básen, Maliska.
Takýto má otvorený konec a čítateľ zostaně na pochybách, s otáznikmi v hlave.
Veĺmi podarené
pekný večer želá
Marty Kudlák
27.06.2014 16:37:28 | kudlankaW
Velmi dlouho mi žádná báseň na literu nepřinesla takovou emoci po přečtení jako tahle. Z toho závěru fakt mrazí.
27.06.2014 10:14:27 | Bylinná směs
...Ty to vždy v básni sdělíš jakoby nic,jakoby se nechumelilo,jak se u nás
říká.....vždy to zasáhne cíl....Ji.
26.06.2014 21:22:30 | jitoush