Polámaný v kostech tančím,
hořím plamenem svíce,
vosk pečetím vzpomínkou,
v prstokladech světla hledím,
tavím city do srdce,
políbil jsem světlo tmou.
Zlomený v sobě hledám stín
rovný Tvému obrazu,
opona padá, zhasl svět,
s trpkostí nedozrálých vín
vracím se k Tvému odkazu,
doufám, že budu rozumět.
Své oči otvírám rosou,
aby z nich mohly květy pít,
aby ji vánek k Tobě vzal,
láska má na prahu nohou bosou
do hlíny píše s prosbou mít
zpět ty, co jsem miloval.
S neslyšným amen
stříbrný čas
prosívám tichem,
za každou lásku tančící plamen
zahoří v přítmí mléčných řas,
zavoní rájem
aby zas oživl vzpomínkou
políbil jsem světlo tmou...světlo políbilo mne...navždy spolu kráčíme...děkuji.z
13.07.2014 05:19:30 | zdenka
....Tady se jen pokorně přidávám k Elišce,má plnou pravdu....laskavý,
uklidňující tón,krásné obrazy vnitřního života.....Ji.
08.07.2014 20:59:22 | jitoush
Děkuji Ti za krásná slova o mé tvorbě, jsem rád, že na Tebe takto působí.Krásný večer.
08.07.2014 21:42:38 | Akrij8
Nádherně procítěné s vnitřně smířenou laskavostí, přesto vyzařuje intenzivní hluboký prožitek. Působivé zpracování. Co dodat - ST :-)
08.07.2014 10:15:13 | Amonasr
Milý Akriji, nenajdeš stín rovný jejímu obrazu...ale možná jsi už na to přišel, viď.
Krásná báseň, ráda jsem se zastavila.
08.07.2014 09:43:31 | Pamína
Děkuji Ti, milá Pamíno, těší mě velice Tvé milé zastavení. Ano, to už dnes vím...
08.07.2014 21:40:57 | Akrij8
Oceňuji pěkné vázané verše, jelikož je to celkem těžké (alespoň pro mne).
RM.
08.07.2014 00:03:16 | Robin Marnolli