to je kniha
stále otevřená na téže straně,
výkladní skříň všednosti
erb obyčejnosti
a ještě prší...
uslzené jitro
s tisíci perel na drátech
pod nimi chodník
s kalnýma očima louží,
dětskou stopou s rezavým hřebíkem
bludičky probouzejících se oken
mlaskavé zvuky těžkých bot
se sešlapanou podkůvkou povinnosti
těžké boty
a ohrnutý límec
a klobouk od maskáčů
naražený do očí
kosé pohledy,
kusé pozdravy...
cesta do práce
smetiště dojmů
jíťo, kapko, zdeno a Simono - první verzi jsem napsal před devětadvaceti lety na noční směně... a už jsem ji několikrát lehce upravoval. Víceméně autentický obraz, a vám dík, za čtení i psaní.
03.08.2014 22:35:10 | aravara