Nezavírej oči před ... III.
Nezavírej oči před ... III.
Jedním slovem
- divná, ta
co sedí v koutě,
hledí z okna,
aby nemusela
pohlédnout jiným
do tváře.
Nemluvte na mě
prosím,
buší mi z toho srdce,
chci utajit
své třesoucí ruce.
Zeptej se mě
na co chceš
s pátečním večerem,
vycházím ven
z klece.
Alkohol přece
rozváže jazyk všem,
konečně jednou
vyhrávám nad strachem.
Smát se mi budou
až
zítřejším dnem.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
...co by mládenec jsem byl také schopen s lidmi existovat jen pod vlivem a to jsem pak vyváděl...měl jsem příšerné kocoviny a netušil jsem, že to má něco společného s depresí a onou fobií z lidí. na to jsem přišel až mnohem později, když mě všechno vypnulo...fakt to není sranda, ale ve všem se dá naleznout cosi pozitivního i v depresi...není dobrý se z toho podělat...k ničemu to není...alespoň to je má zkušenost...mám prostě respekt, že si ta hlava se mnou občas dělá co chce, ale v těch chvílích si prostě lehnu a vytřesu to ze sebe...ale zase když to odejde, tak je skvěle...no ale já už mám někakej pátek, tak se mi to žvaní...už jsem dobře vyfutrovanej vzpomínkama a vůbec životem...to je pak asi snažší...každopádně ti držím palce...:)
22.08.2014 18:55:03 | Jort