Anotace: psáno s upřímným přesvědčením člověka, který nezahořkl ani mu nechcípla kočka
dešťové kapky si tančí na kolejích
vše už tisíckrát řečené
se v nich rozpouští jak v kyselině
miluji půvab svých prázdných rán
i bolest rozlévající se z otevřených ran
to všechno s vědomím
že ne každý se narodil proto
aby byl šťastný
šťastný...
pachuť toho slova
mi bere z jazyka čerstvost žití
všechno zářivé straky dříve či později stejně rozkradou, ty můj blázínku
a zanechává mě
prázdnou a vyčerpanou
na samém kraji existence