Anotace: Věnováno baletce Kristýně.
Dívka
Tvé vlasy
dlouhé
ve větru vlají
tak,jako hřívy hříbatům.
Rty Tvé
se zase podobají
zavitým rudým poupatům.
Oči
jsou hvězdy
v tmavém nebi.
Smějí se
z výšky třpytem svým.
Paže,
ty hrubost zapomněly
podobny křídlům motýlím.
Nohy tvé
bezelstné písně tančí
jakoby tíhu neznaly.
A touhy srdce
do dálek kvačí
kde se sny
Tvými
se potkaly.
Návrat
Jdsi tolik mladá
a rozevlátá.
Jak vítr,
když běží obilím.
Jsi jako
víno
co se bouří
a nechce být
s nikým unylým.
Hrdě
si neseš
svoji hlavu
a neznáš
co je to
kompromis.
Nechceš znát
moji moudrou radu
ve všem
chceš obstát
a jakobys
v srdci
svém
dávno zapomněla
kdo tišil
Tvou bolest
na klíně.
Kde
bezpečí máš!
Útočiště.
Že domov svůj
máš vždy v rodině.
Vím,
že se vrátíš
z dálek světa.
Budem stát tiše
v obětí.
Vím to.
Že přijdeš
a
budeš mít
víc
než jen
slitovné
dojetí.
Ano,takhle básněním uvažuje správná víla..a sněžení je rázem něžnění..sníh-trpělivý /vědoucí/ smích:-D
24.10.2014 22:46:58 | Frr
Ano chápu milý Frr,už asi vím co mi chceš říci.
Méně se snažit a víc je milovat, ty naše děti.:-)
24.10.2014 22:51:16 | Malá mořská víla
víly prý tančí na špičkách...jen nože v duši bolí břitem
je psaná s citem
s láskou náruče...
24.10.2014 22:04:47 | básněnka
plné obruče
jak osude
jsi
štědře naděloval
matkám
24.10.2014 22:06:36 | Malá mořská víla
mám syny místo dcer
ty teprv přijdou dány životem
a jako dcera dcery říkám
že někdy si dvě duše ženské nerozumí
ač jinde to umí...
24.10.2014 22:08:47 | básněnka
s láskou
když přijmeš
a to mi ver!
pak dcery
co přijdou
místo dcer
mámou
Tě nazvou
ber, kde ber...
24.10.2014 22:17:28 | Malá mořská víla