Uvnitř to hřeje
s jiskrným vínem
podzim sborově si zpívá
tenor i bas
alt i sopránová diva
zbarvený vícehlas
z ticha
poslední teplo pěje.
Za pevnou zdí se
mihotavých světel jas
chvěje v neklidném dění
to blízkost vzdálila se
do vrstevnatých světů
světelný bod
dokončil větu
v předivech kořenů
uvnitř to hřeje
ach ano,
mě to hřeje...
07.03.2015 21:43:38 | kudlankaW
vždycky hřejou kořeny...vícehlasy
08.11.2014 12:27:54 | básněnka
.....co s písní
jak větrem
pročesané vlasy
zdobí kyprou zem
v zlatém chlebu
hloubek
je proteplený
kořenný vjem.......Ji.
08.11.2014 18:41:58 | jitoush
uvnitř to hřeje ... dobrá básnická fráze :-))
03.11.2014 21:17:15 | josuatree
až mám chuť se do nich podívat,že tam spadla nějaká kukla která se promění v motýla?:-)
03.11.2014 14:56:06 | střelkyně1
.....těší mě,že tam vidíš jiný obraz,než jsem tam vložila,ale to
není důležité....báseń prostě na Tebe promluvila po svém,to jsem
ráda a děkuji,Střeluš....Ji.
03.11.2014 21:05:24 | jitoush
Tý jo. Ten posun do kraje náznaků
tajemných co kdyby, sotvaže tuším
proměna, vyspělost zkrocení hrotu per
řekl bych upřímně, velmi ti sluší
;-)
03.11.2014 10:24:39 | zamotán v nedospělosti
světelný bod...dokončil větu...netřeba vracet se...do zašlých světů...otisk čistoty...paprsku jas...nikdy se neztrácí...dál povede nás...z.úsměv
03.11.2014 00:04:50 | zdenka