Když odepneš
nic netušící čas
tak uletí
už nevrátí se
to srdce nadoraz
rozpráší tíhu
v neúprosném mletí.
Hodina změn otočí se
proud světla vkročí
za ztrouchnivělý práh
zanese do průduchu
kousek vzešlé něhy.
Srdeční ozvy
prozradí ztvrdlý strach
bušení na dveře
v hodině duchů
a ze tmy padá
pozlacený jas
na opuštěné břehy.
Světlo si našlo trosečníka, děkuji :o) Krásné světliny, milá Jitko :o)
12.11.2014 23:14:45 | Akrij8
....Děkuji Jiří,hlavně aby trosečník to světlo uviděl,ne vždy je vidět na první pohled......Ji.
12.11.2014 23:16:33 | jitoush
Ve Tvých verších je všudypřítomné :o)
12.11.2014 23:17:43 | Akrij8
....přiznám se,že nejen pro ty kolem,ale i pro sebe si ho "tvořím",
protože se někdy ocitám ve "tmě",kterou chvílemi někteří vytvářejí,a tak si potřebuji posvítit,abych se neztratila....Ji.
12.11.2014 23:22:55 | jitoush
..a nakonec, dík Tobě, ani ty břehy nejsou opuštěné..děkuju Ti za ně :-D
08.11.2014 22:30:17 | Frr
....na břehu na každého někdo čeká,jen někdy pro oči nevidíme.....
mé srdce se taky někdy neumí"koukat"...../úsměv/Ji.
08.11.2014 23:04:11 | jitoush
To přímo nabíjí, líbí se mi :-)
08.11.2014 22:11:57 | Amonasr
....Díky,Pepo.../úsměv/,ráda nabiju,slovem,činem,básní....ovšemže NE
paličkou na maso..../smích/....Ji.
08.11.2014 22:17:47 | jitoush
Občas i k tomu je dobré sáhnout - ale jen zcela výjimečně a jen tehdy, když se už jiné nabíjení selže :-D
08.11.2014 22:19:12 | Amonasr
...radši ne,i palička na maso se může ve vypjatých situacích stát
vražedným nástrojem....a násilí plodí zase jenom násilí.....Ji.
08.11.2014 22:22:02 | jitoush
No právě, co naděláš, když už ho někdo zplodil - já to kamení a chléb nemám s tou vírou tak spjaté, jako Ty, byť jsem v drtivé většině taky pro nenásilí. Ale životní zkušenost mi říká, že správně hrubá záplata na hrubý pytel v pravý čas dokáže někdy divy... :-D
08.11.2014 22:25:09 | Amonasr
...máš pravdu....když by na mě někdo šel hrubě,tak se budu bránit.....
kdysi jsem dělala judo..../úsměv/anebo po zhodnocení situace uteču.....Že bych po první ráně nastavila
tvář na tu druhou,tak to bych nesvedla,víš.....Ji.Ale doufám,že se do takto
krajních mezí nedostanu.Pravdou je,že být ve válce,tak by mně trvalo
dost dlouhou dobu,než bych se naučila,byť v sebeobraně,zabíjet.
Než bych si na to "zvykla",nejspíše bych skončila pod drnem já...../úsměv/.
Pevně doufám,že k takovému testování nedojde...
08.11.2014 22:39:18 | jitoush
Júúú, Ty se nezdáš! :-D No, já vlastně pod tou hrubou záplatou myslím spíš stejně něco jiného, než fyzické násilí a s ním to mám asi přesně jako Ty. V tom jsem po dědovi, který prošel s legiemi celou anabázi až do Vladivostoku a ani jednou přitom nevystřelil na člověka. Já se snad naposled pral v dětství a to ještě jen, když jsem byl sám napadený :-D Ale kdysi, už za dospěla, si mě vyhlédli dva rváči náhodně na ulici a přitlačili mě za bílého dne ke zdi. Kolemjdoucí se tvářili, že nic nevidí, tak už to vypadalo, že dostanu nakládačku, dávali mi takové nějaké divné otázky, co jen měly připravit vhodnou záminku k jejich fyzické agresi, aby si ukojili apetit. Ale jak mi to v hlavě začalo děsně šrotovat, páč jsem nechtěl být jen tak pro nic za nic zmlácený, tak jsem jim začal nějak odpovídat a kličkovat tak, že tu záminku furt neměli pro sebe dost silnou, aby mě zbušili s čistým svědomím. Až to nakonec skončilo přátelským poklepáním po rameni a dvěma cigaretami, které jsem jim věnoval. Kolena se mi sice potom docela klepala, ale současně jsem si uvědomil, že i fyzické násilí se dá odvrátit slovně a byla to zajímavá životní zkušenost :-D Ale jinak rváče z nějakého důvodu ani nepřitahuju, a to kupodivu ani v době, kdy jsem byl v hospodách IV. cenové skupiny pečený vařený ;-)
08.11.2014 23:35:25 | Amonasr
...tak to smekám,prostě si se nenechal vyprovokovat,prošel si
"zkouškou ohněm".Krásně se měj.....Ji.
09.11.2014 10:27:01 | jitoush
...nechám si za lubem
ten opravdový déšť
nechám ho vyplakat
do hluboké řeky
duši pošlu
na sluneční sněm
listopad na šminky
nechám nalákat
nebudu život
lakovat na růžovo
občas nechám
přistrojit ho
v tmavý plášť
vyberu ze souvětí
to hlavní slovo
nepohlédnu do očí
osobě se jménem zášť.......Ji.
08.11.2014 20:30:07 | jitoush
a že prej budeš malancholik
je toho tolik v ženský duši
zábrana, pád
a lidský uši
jako... když škrábeš nehtem po tabuli
když duše-půlnoc
svojí černou bulí a oči chtějí spád
je listopad
pro změny pád
a nebo řeka z malý ženy
padá prej mlha
a rty jsou zatažený
pro imitaci deště...
08.11.2014 20:19:13 | básněnka
....s rcí na Tvůj básnivý koment jsem se nějak nestrefila,umístila jsem
ho ne pod Tebe,ale nahoru..../smích/....Ji.
08.11.2014 22:19:56 | jitoush