zavřeno pro ztrátu důvěry
až na kámen ztvrdlo
srdce
jež tak křehké bylo
a za nocí své moře
rozlévalo
až rok se s rokem sešel
/nepocítí, kdo neodešel/
jak sůl se v kámen mění
když ani sny nejsou
k snění
dál hledám dveře
k otevření
***
Je to těžké, ale kámen se místo srdce špatně nosí. Je lepší jako skála, nebo celé pohoří a nebo hlaďounký oblázek na mělkém dně řeky. Je lepší v dlani pro štěstí a v kapse, nesený z dálky, skrývající, jako symbol, všechny cesty, které nás mohou vést. Ta nejlepší z nich je provázena srdcem. Bolest zrníčko po zrníčku odvane, jako na poušti písečné duny a plamínek důvěry zase vzplane. Nic na světě, v tom venku ani uvnitř, nezůstává nehybné. :O)
08.01.2015 08:59:59 | Tichá meluzína
...ano, souhlasím a z celého svého srdce věřím, že se ono srdíčko jednou opět obměkčí a objeví svou sílu, krásu a křehkost znovu :)
08.01.2015 15:33:36 | Radhuza
Taky mě dostal ten název - ST.
Smutno, ale to je ten typ textu, u něhož "vypadne údivem myš z ruky".
30.12.2014 15:54:43 | A42
do oblíbených, i pro ten krásný název :-)
29.12.2014 21:20:21 | hledač