Shodila jsem všechno
šaty
vůni parfému
léta ničeho
i všeho
shodila lásku
a pak
ji zase hledala
nahá
nezahalená
Nikdo mě nebudí
když
spím
přes všechny ty krutý
dny a lidi
házím kamenem
na sebe
v rudě zbarvené tváři
a bledém nic
budu sama
a tma
jediná
mě zahalí
a jediné halí
nebo
belí
mi v srdci
v podobě naděje
zůstane
nerozbitné ...