po střechách honí vítr
zpáteční lístky
ze ztrátosfér
jedinečné šumění moří
stoupá
přivřenými víčky
horečky
až k nebi
a z něho padají
opuchlé polibky
líbezných andílků…
NIKDY NEJSI SÁM !
všude je narváno
byť jen
uschlých křídel...
v nucených výsecích
Masny času
už zavání
prošlá tlačenka –
- přišel jsi pozdě
DARMOŠLAPE !
za vrtkavým Sluncem
musíš holt
po svejch…
Jojo, tam kde jsou všichni, jsme někdy sami víc, než jinde...
https://www.youtube.com/watch?v=Szq8o0tP2ms
07.02.2015 23:12:21 | Aida
obvykle tak chodím, i když se občas taky svezu
mám asi ráda vůni divokýho bezu
opuchlou
až k nebi
07.02.2015 22:08:56 | básněnka
...a nejsi sám,co musí po svejch.....Ji.
06.02.2015 21:12:09 | jitoush
když už jsou uschlá křídla..a žádná tlačenka..:-)
ale vážně jitoush-za Sluncem jedině po svejch..:-D
06.02.2015 21:15:36 | Frr