Ostrá jehla
Cvak, cvak, cvak, tak vítej stereotype do zapráskaných dveří mých
Bum, Bum, Bum, usadil ses mi natrvalo v šedých ospalcích
Dotíráš, vtíráš se a nepřicházíš na pozvání mé
Nevrlé, bolavé a tak smířlivé
Jen lusknu a tvá přítomnost se pomiluje s dusnem
Si vše a nejvíc bludičkou co nesvítí a tikotem vítá se jen......
Tak jak? No radši usnem.......
Nebo si nechám tou ostrou jehlou vrýt do krve iniciály tvé?
A dál budu psát verše, co žijí svým životem a než skončí, tak i ty nejhezčí květy jsou uvadlé?
...........Jen tlustou čáru nech a víc mě neobtěžuj
Já vyměním tě za změnu..........a budeš všech a už ne jen můj..........
Tak berte, nebo jej Vy pošlete někam jinam.....
Vždyt život je jen jeden a já?.............Jehlu schovám a půjdu li poslední
..............................POZHASÍNÁM