Vzpomínka na Zmizelou
Vzpomínka na Zmizelou
Pásly jsme v létě divoké ovce
a testovaly chytrost prasátek.
Jsme spolu na nejedné fotce
a smějem se výrazem telátek.
Ledabyle jsme házely nahnilé ovoce
a poslouchaly desky Tvýho bráchy.
Teď máš už pár let nápis na hrobce
a já přemýšlím, kdy ho budu mít taky.
Komentáře (21)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
já si žádnej psát nebudu...
25.02.2015 13:06:14 | enigman
já bych o tom raději nepřemýšlel, milá Marko, a psal :-) moc hezky se táhne od vzpomínek do nečekaného závěru, líbí se mi ten postup, a celá je moc fajn :-)
24.02.2015 22:25:47 | hledač
Hledači děkuji za přízeň.
Ano, táhlo se to léta a závěr nikdo nečekal. Jsem ráda, že báseň vytváří ten dojem...to víš, pochybnosti.
Pořád nechápu, jak mohou umírat matky malých dětí tak krutým způsobem... o tom snad napíšu někdy příště.
25.02.2015 06:20:56 | MARKO
...asi nemá cenu na to myslet až tak moc,i když tyto myšlenky se
chtě nechtě v člověku rojí,tak jak přichází životní okolnosti....
Jednou to přijde,naštěstí nevíme kdy,tak třeba se nám podaří žít každý
den tak,jako kdyby byl ten poslední.....Ji.
24.02.2015 21:57:08 | jitoush
Při čtení mě napadlo úplně to samé co Amel... "Tvýho bráchy" by mi tam taky znělo dobře...
A jinak je ta báseň moc hezká, dojemná.
24.02.2015 21:36:32 | AndreaM
Díky. Je to o mojí nejlepší kamarádce z dětství a její sestře. Obě dost brzy odešly po boji s nemocí.
24.02.2015 21:41:15 | MARKO
krásná.. ta mě teda dostala.. :) nebála bych se použít výraz "tvýho bráchy", sedne mi tam víc, než ten spisovný..
24.02.2015 21:33:33 | Amelie M.