Anotace: Jednou mne sprostě napadl jeden kvazibásník. Hulvát... Jen tak, pro sebe, jsem si napsal na uklidnění takový antiotravín...
*
Jako býk rohem
nemyslel, jen přirozeně
a slova uspávají
(některá automaticky
jiná zbytečně)
Dnes
vím že mám krátký bič
tak nevšímavě
kolem toho, co tu nechal
po celodenní pastvě
a zítra?
Na horách všechny ty věty
vítr jak éter rozfouká
a cesta srovná se
mezi větrolamy
Pozítří...
eh.
Mizerná paměť či vypínač?
Obojí je požehnání...
Je dobré se v takových případech několikrát nadechnout a případně to vyventilovat s rozmyslem produktivním směrem. A to se Ti zde nepochybně povedlo, líbí se mi i ten obecnější hojivý étos, v nějž to vyúsťuje - je dobře, že to nezůstalo jen v šupleti :-)
01.04.2015 11:59:04 | Amonasr
tak bacha na zapínač...
01.04.2015 10:21:25 | enigman
Dík Jirko, ale to je OK - zapínač - verbální exhibicionista - zůstal na Poetovi. Dokázal, že fakulta nemusí mít zásadní vliv na lidský rozměr abolventa (to bylo to, co mne na chvíli zaskočilo). Podle mne původcem byl generační rozpor a navíc - nestrávil jsem, že mne veřejně nazval volem. Admin ho podržel - ani ho nenapomenul - opět: rozdíl dvou generací (a RNDr.)... to by se člověk z toho povyměšoval (:-D
01.04.2015 11:13:19 | aravara