Schováni pod lampičku

Uprostřed noci v potemnělém domě

čas pomalu plyne

...

jen v jednom

malém

pokojičku

schováno

pod lampičku

nejedno srdce žije

Praskavé zvuky z ethenylu

zaplňují tiché chvíle,

kdy nikdo nemluví

a my jen tak

na křeslech

gauči

a

zemi

lenivě sedíme

a podléháme síle

dnešního večera

oči pomalu přivíráme

a

já

si přeji

...

abych tu už navždy zůstala