Za řekou
Za řekou
Měla oči plné kouřových signálů,
v telegrafních drátech prstoklady hvězd,
v akordech dech položený na zádech,
otazníky v háčkovaných slovech,
pročtená na kost zaprášených regálů,
otvírala srdce jako cizí pěst,
dotekem mezi spřežkami nést
uměla tíhu osudu s jablky v županech
Rozkrojená zítřkem pro zcizenou víru,
poskládaná v kostech směrem ke kostelu,
klenutě vrbová až na samotném prahu,
složila korunu přezrálá k utržení,
trhal jsem dech, polohlas revolveru,
hádal se s časem o patrolu,
šeptal mi vteřinu do zrnka prachu
pro zvadlé hrdlo pokosené ženy.
Nikdy jsem neměl tak prázdné ruce,
držel jsem obrysy prostoru,
vlas protnul vzduch a rozpůlil
hranici mezi řekou,
aorta vtepala opuce
pěšinou po prstech pokoru,
lámala lásku do mých žil
pro větu nerozvitou
ukrojil jsem cit
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Ukrojil jsi cit,který i ona do Tebe vložila pro nás všechny...budiž pochválena,díky Jiří ST.
13.06.2015 00:56:40 | Malá mořská víla
vypadá to jako poezie, tak to asi poezie bude...
nicméňe, já této poezii nerozumím, nikdy jsem nerozumněl,
slova opravdu háčkovaná mě nenaplňují, nic mi to nedává, jakoby moc nastrojené i strojené - to na mě působí...
Ok, tím nechci říci-nepiš! Možná mi chybí ta správná dávka poetiky a proto také píšu existenciální věci.
Třeba ještě dospěji...
12.06.2015 20:38:34 | J.F.Julián
Pěkný den, Juliáne,
děkuji za Tvou kritiku, velmi si jí vážím a chápu, že některá má spojení mohou působit složitě, nic méně není to ani tak kvůli rádoby kráse,prostě rád schovávám za slova ještě hlubší smysl, aby ho čtenář hledal tak jako já. Háčkovaná slova kupříkladu tak nějak přibližují mou babičku, odráží se v nich jakási uspořádanost, kterou v mluvě užívala, která je svým způsobem vzácná a vyžaduje péči. Takových přirovnání bys tu našel víc. Chápu, že má poezie nemusí být zrovna šálkem Tvé kávy, ale o to raději jsem, že ses trošku napil. Není to ani věc nedospělosti, snad jen pocitová záležitost a já Tvou kritiku respektuji je mi jasné, že se báseň nemusí líbit, ale tuhle jsem psal především sám pro sebe. Ještě jednou děkuji
12.06.2015 21:13:15 | Akrij8
ok, to už tak někdy bývá, že autor narazí na někoho, kdo zrovna není připraven jít do hlouky básně a tudíž není objektivní.
Není to mým zvykem, pardon, příště v mé špatné náladě radši nebudu vůbec otvírat, ať se zas neukopnu...j.
13.06.2015 20:31:41 | J.F.Julián
Jiří,potěšils mě, že nápěv Tvé věčně znělé "nesklišétatelnělé" písně opět slyším v sytých barevně požehnaných crescendech Tvé nové básně ST :-D
12.06.2015 20:10:46 | Frr
Děkuji Ti, Jiří, těší mě, že Tě báseň oslovila a promluvila k Tobě. Děkuji i za milé zavítání a rozeznělý komentář, vážím si Tvé přízně.
12.06.2015 21:16:01 | Akrij8
....Jiří,něco ve mně ustrnulo,jak jsem si přečetla Tvé verše,nevím,
někde vzadu vytanul pocit,jakoby někdo odešel.......Ji.Píšeš tak zevnitř...
12.06.2015 17:55:51 | jitoush
Děkuji Ti, milá Jitko :o) Někdo přeci odešel, i když je tomu už dávno, ale často vzpomínám na svou babičku a vidím ty oči, které vědí víc než kdy budu já. Jsou chvíle, kdy bych s ní tak rád mluvil...To jen vzpomínka cinkla o srdce. Děkuji Ti, těší mě, že to tak vnímáš. Překrásný den, milá Jitřenko :o)
12.06.2015 20:07:59 | Akrij8
.....úsměv.....je fajn,že si sem zase něco "vsunul",ale dal sis načas...
12.06.2015 22:09:14 | jitoush
To víš, milá Jitko, čas mi šlape na paty :o)Mám zkouškové a pracuji na bakalářské práci, tak je málo času, do toho mi začíná ještě druhá škola, tak nějak nevím kam dřív skočit a nezbývá mi čas ani na psaní... Ještě tři měsíce a snad bude lépe :o)Pak tu snad zase budu častěji :o) Překrásný večer, Jitřenko a brzy nashledanou mezi řádky :o)
13.06.2015 00:27:29 | Akrij8
...Tak to smekám,milý Jiří...tak ať Ti to jde jak po másle,máš můj
obdiv....někdy budu zvědavá a optám se,v čem se zdokonaluješ,ale dle
Tvé profese asi tuším.Přeji spoustu inspirace jak ve studiu,tak v životě.
A budu se těšit na to mezi řádky......Ji.
13.06.2015 08:00:57 | jitoush