V naprostém tichu
kolem mne
zaslechnu kroky
vzdalující
se od křiku
který nikdo
neslyší
od pláče
kterému
nikdo nerozumí
od snů
které
se vzápětí
zapomenou
od lidí
kteří nevěří...
...že když křičíš
něco tě bolí
když pláčeš
možná jsi sám
když sníš
tak žiješ
když uvěříš
p o ch o p í š...
Jak to jen Niki děláš, že je tu skoro denně od tebe vidět něco tak křehce mihotavého?
24.06.2015 21:40:54 | A42
Volání duše bývá málokdy vyslyšeno.... snad jen ti nejcitlivější zaslechnou... nebo ten, kdo si přeje pochopit...
Líbí se mi tvé zamyšlení, Nikito, moc děkuji :-)
24.06.2015 20:29:44 | Helen Zaurak
.....přátelsky vřelá blízkost s přijetím toho naproti takový jaký je,
sdílená radost i smutek...prostě opravdové přátelství...to- věřím
a něco pro to udělám....máš dar odkrývat hlubší vrstvy...vzít tam,kde
srdce ukazuje,co dál...protože hlava bez srdce...to je neúplnost s těžkými následky.....Ji.
24.06.2015 19:27:26 | jitoush
Skoro mě zamrazilo nad Tvými slovy...jak pravdivé...já děkuji za přijetí mé básně s takovým citem jaký v sobě chováš Ji...pamatuješ na Anděla??:-))
Že by tu byl zas?:-D
24.06.2015 19:47:37 | Nikita44
krásná je tím, že bytostně oslovuje-znající cesty labyrinty duší...díky..ST
:-D
24.06.2015 14:36:47 | Frr
Něžně jemná.. Hodně ze života.. Dost jsem se v ní našel niki... ST.. Stále mě uchvacuješ
24.06.2015 13:01:58 | ztracený 22