půl/noční

Sedím
sem tu sám a okolí se trousí
a zavíraj
to chápu, půlnoc zlomila se v pase
nehledám v hlavě nejistotu
jen si říkám jestli zase
poslední půjdu ulicí

ze strany na tu druhou
bez barev neodkojen duhou
zrozen v šedi
někteří vědí, ale je jich málo
že vše co se mi zdálo
byl jen sen
projekce vynucená
žádná změna
jenom touha obalená v rose
a to že už svítá
a stíny zase jsou sem

neprozradím

jen tu svou víru možná zradím
zase
to jako tenkrát, poznala jsi v hlase
nejistotu
a den se snažil neodhalit
jizvu v povětří

ten kdo nešetří si drobné mince pýchy
nemůže předejít
volný pád

naposled a nastokrát