Zakopnutí

Dneska jsem zakopl - na prašivou cestu
sedřel si dlaně, pohmoždil rameno
a z toho dopadu stal jsem se slepým
tak - že jsem nemohl nalézt svůj klíč

v té chvíli jsem nepropadal lítosti
cítil jsem štěstí a příliš tak živý
je zvláštní cítit život v bolesti
když se na ruce mísí špína s krví

na druhý den, procitl v bolesti
přihlásilo se ke slovu mé koleno
v okamžiku - tak snadno chromým
pomalinku se z toho stal kýč

i když vím, že jednou to pomine
tuším, že ta bolest se jednou vrátí
až budu starý, zase mne dostihne
a bude se mnou navždy až do smrti