jsem jako květ
utrženej ze řetězu
lásky
vo kterou nikdo
z nás už nestojí...
jako květ vystřelenýho
voka
co si už
nechtělo vidět
na špičku
nosu hnětenýho
Tvejma drásavejma
nehtama
z unylýho-
-prej sochařskýho
rozmaru...
nebo
ten papírovej z pouti
kterym ucouraná
světská megera
vztekle mrskla
pod nohy
svýho starýho...
...kdo náhodou mě
zahlídnete
pod zábradlim mostu
tak buďte
vod tý lásky
a
hoďte mě z něho
do řeky Snů...
...nehodím Tě tam...ale jemně Tě tam šoupnu...do řeky Snů.....Ji./úsměv/
03.10.2015 09:46:19 | jitoush
jitoush-ko, jistě budu lepkavý..co když se na Tebe přilepím??..co potom..budu Tě šimrat i přes rukávce blůzky a to tak, že nakonec se mnou radši skočíš přes zábradlí..ale bude to fajn-hádět se spolu ve vlnkách snů..uvidíš..tak jakmile
půjdeš přes most,Luc-inko, koukej se pod sebe:-)))
03.10.2015 12:19:12 | Frr
Vždyť Ty se do ní umíš přehodit i sám a skvěle. A ještě přibrat ostatní s sebou... :-D
01.10.2015 20:32:06 | Amonasr
ajajaj... a umíš plavat?! :-))
01.10.2015 20:16:34 | Helen Zaurak
v řece snů se plave létáním..už jsem tu kdysi v nějakém komentáříku zakvazimudroval na podobná témata: "Kdo létá, nepotřebuje chodit"..:-D :-))
01.10.2015 20:47:47 | Frr