Vzpomínáme
Vzpomínáme
Anotace: ....úplně obyčejná báseň o tomto čase....takový jeden nalezenec ze starého šuplíku......
V Dušičkový syrový čas
žasnu nad hloubkou starých kořenů
zní ve mně dávných předků hlas
ta prostá pevnost náhrobních kamenů.
Co skryto je v předivu zašlých věků?
Život i smrt,pravda a lež
vše vtisklo se do mého váhavého kroku
s tou silou v zádech pokorně stavím svoji věž.
A v úkrytu mi září zapálená svíce
jednou s posledním přáním na rtech dohoří
však v srdci mém je lásky stále více
v oceán nekonečný se život tiše ponoří.
Komentáře (25)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Též jsem se na chvíli ponořila do oceánu smutku a zavzpomínala s tebou.
20.12.2015 10:44:09 | carodejka
Nepálí Tě rety od hořící svíce?A že Tě od stavění věže bolí záda?A mozoly máš od zednické lžíce,však duše se zocelí,tak buď ráda.
17.11.2015 19:40:22 | Bakchus
....věž se mi krapet šikmí
jako v Pise
a ruce drsný povrch maj
chodím raděj pomalu
a v přítmí
Co duše?
nebe.....peklo.....ráj............Ji./úsměv/...Vítej Bakchusi,
kdepak ses toulal?
17.11.2015 19:46:39 | jitoush
však v srdci mém je lásky stále více...odraz svíce ze které neubývá...zem a člověk...také to tak cítím...Jitunko...úsměv.z.
03.11.2015 00:08:50 | zdenka
tvá svíce Jituško má nádherný dar, vnímat ty druhé a posvítit tam, kde je třeba...:-)
02.11.2015 21:27:27 | Malá mořská víla
A pod hladinou, tam co korál kvete
kde ryba tře se o rybu
sic oheň zhasne vinou vlhka
tam osud platí za chybu
02.11.2015 21:03:04 | čiči
Cíitím v Tobě velké srdce a nesmírně pokornou duši.
Ano, také se občas snažím si představit a uvědomit, kolik životů bylo prožito přede mnou... kolik rukou budovalo všechny ty cesty, které nás navzájem spojují. Kéž by jich bylo víc těch dobrých... a věřím, že je :-) Krásná báseň, Jituško.
02.11.2015 20:55:41 | Helen Zaurak
.....nedívat se dolu pod nohy s pokorou poníženou,ale vzhůru
ke hvězdám s pokorným uvědoměním si,že jsme součástí daleko většího celku,
než si vůbec umíme představit.....Helenko...vždyť Ty máš snad ještě větší
srdce nakloněné přátelským pohnutkám....Ji./úsměv/....A díky,
k tomu,kam bych chtěla dojít, mám ještě hóooooodně daleko..../smích/,
těší mě Tvé "vstupy" a svým způsobem mě povzbuzují...
02.11.2015 21:20:26 | jitoush
zapálila jsi v srdci krásnou vzpomínku na naše blízké a milované...děkuji za ni...
02.11.2015 18:16:04 | střelkyně1
....díky Střeluš,ráda Tě tu vidím.Těší mě,že tato stará báseň
vyvolala "vnitřní pohyb"....Ji."Připletla" se mi pod ruce zrovna
v tomto čase...
02.11.2015 20:25:45 | jitoush
Krásné vzpomínání Ji. Je to jak píšeš. Všechno z toho co se stalo a všichni, co tu byli před námi, je otištěno v nás samotných. Jsme stopy tvořící minulost i budoucnost pro ty, kteří přijdou po nás. ST :O)
02.11.2015 15:45:59 | Tichá meluzína
..Ano,jsou tam otisky,které předznamenávají radosti i strasti,
je tam spoustu "materiálu",ale je dost na nás,co s tím uděláme,
ledacos lze vědomě přeměňovat...tvarovat po svém pro sebe
i pro jiné.....díky Mel....Ji.
02.11.2015 20:32:50 | jitoush