jablka s neklidnými smyčci vosích těl
den slibů
stvořený pro Thanata
pomezí skutečna
typ dívky co sedává sama
s červenými šípky
a kyprá slova pro milenky se zpomaleným filmem prstů
hra světla na polštáři
pro kradmý dotyk
ramena s věnci letní trávy
pro tvárný jíl ve stropní lince
podzim co voní
zdá se že po pralince
ta dívka s šípky
ukryla se v kalužích
s úsměvem na rtu
neznatelným
vycutnává kapky něhy
co jen zrozenci podzimu
tak štědrosladce rozesely
14.12.2015 22:48:05 | Malá mořská víla
list rozmázlý v peří blat
lenost nebo umírání
novoluní, slunovrat?
o tom nepřemýšlí ani
v samotě jak dívka s šípky
s dvěma korci naděje
pro den slibů bez vyhýbky
věnce trávy přikreje
*
11.11.2015 09:50:36 | j.c.
Jsem na pomezí
občasná realita hroutí se do šípkového proutí a chuť pralinek lepí se na patro listopadu
jsem dívka?
než zima přebere zas slunci vládu...
11.11.2015 11:19:53 | básněnka
...sladkost a něco na zahřátí
jsme pestrým podzimem jatí
barvami posledních
zateplených chvil
šlapem si po štěstí?
TO NE!...bude další díl!...
09.11.2015 21:41:06 | jitoush
den sluncem ještě rozehřátý
i vosy ohřejí si paty
jablka Thanatova?
jsou jako kyprá slova
pro sladkost s dotykem závrati
pro umírání
podzim je jako jíl
zůstává v nás
až do skonání...:-):-)
09.11.2015 21:44:08 | básněnka
...aby zas jaro
po zimě
dobře kořenilo.....Ji./úsměv/
09.11.2015 21:46:03 | jitoush
koloběh žití
bez krátkých nití...:-)
09.11.2015 21:46:40 | básněnka