Ruka natažená do tmy
prsty skoro dotýkajících se větrů.
Padáš stále výš.
Vlny pohrávají si a ty se bojíš,
že se roztočíš.
Rostoucí obdiv nad širokou škálou
mořem zaplavených nadějí
tě nenechá zavřít oči.
Kde je konec?
Pokusíš se stáhnout víčka,
jenže skutečnost je věčná.
Zastavte to!
Srdce buší na poplach.
Dech se krátí.
Nelze už víc řvát.