Vzpomeň
Kdybys už nechtěla žít
po zemi chodit a vodu pít
kdyby už nešlo ti milovat
těšit se z rána a zpívat a smát
až ztratíš touhu pro život
až ztratíš chuť i hlad
pak vzpomeň na své nejbližší
ti zaslouží vzpomínat
Na všechny milé dušičky čilé
vzpomeň jejich žár co vychází
přes všechna úskalí pozemská
tě po tvém boku provází
Kdybys už nechtěla žít
bolu plná po okraj
pak rozhlédni se po těch tvářích
vždyť od dobra se neodchází
od dobra co bůh ti dal
Kdybys už nechtěla být
furt jako drcená kolem
tak vzpomeň si na smysl bytí
na to slunce co tu svítí
na to nebe co se mění
tóny vůně verše snění
vzpomeň lásku horoucí
časy dobra budoucí
vzpomeň krásu světa
a po bolesti veta!
Móny ...děkuji Ti
02.05.2016 12:34:05 | Malá mořská víla
...nemáš mi za co děkovat...:)
02.05.2016 13:34:07 | Móny
myslím, že jo...někdy jsem smutná k smrti, stejně jako Ona
02.05.2016 13:45:14 | Malá mořská víla
Nebuď smutná...to proč se trápíš není podstatné...nezáleží na tom...zase bude líp...:)
02.05.2016 13:51:41 | Móny
nechci ten smutek a je ve mě...musím najít metodu jak se jej zbavit i bez vody,chápeš? když do ní nemůžu ,ach jak moc po ní toužím...
02.05.2016 16:18:23 | Malá mořská víla
....začni ten smutek pozorovat,dívat se na něj jako na objekt,který tu
je a pak zase není.....neživ ho tím,že ho začneš rozebírat,obracet
v sobě,podléhat mu...jen ho pozoruj....bude se na Tebe "dívat",
"navazovat"kontakt,ale jsa jen pozorován,ale neoslovován,posléze
odejde....třeba Ti to pomůže a když ne,tak jistě najdeš svůj vlastní
způsob rozpouštění smutku....no a jak je to v té písni....Dělání,
dělání všechny smutky zahání...dělání,dělání je lék......taky někdy
to zabírá......Ji.
02.05.2016 21:02:20 | jitoush
Jituško,pusenky...vždyť dělám vše pro to, abych to tak měla...tu písničku znám v praxi 40 let určitě,děkuji za Tvá moudrá slova, začnu to praktikovat s tím pozorováním, já mu dám... NIC :-)
03.05.2016 11:25:11 | Malá mořská víla