Jako rozkotlaný
starý strom
nad řekou
nepočítaným jarem
člověk
nově obrůstá
lístky se zeleně raduje
jako když kdysi
mladý vyrůstal
Jen vody v řece
se netknutě valí dál
nic z lidských
malicherných
starostí
je nezajímá
Mělá jsem oblíbený rozkotlaný strom, kam jsem jako malá holka lezla a ukrytá mezi listím naslouchala ševelení. Velmi krásné. ST. :-))
27.01.2017 10:06:46 | Iva Husárková