Rozpitá do červánků
tvořila tělem svatý grál,
rozlila ústa do trnů
s patama bez hmatu,
rozdaná po cukrátku,
plátky jí oloupal
provdanou do prstenu,
změnil ji v klavírní sonátu.
Podušky prokládal po(hádkami),
čitelnost zřítelnic světlem hvězd,
pohmatem rozechvěl stébla lyr
pro souzvuk hlasitého ticha,
zastávky mezi stanicemi
do mléčné dráhy zkoušel vmést
otisky mezihvězdných chvil,
létali na křídlech světloplacha
Jablko rozpůlil mezidnem
pro nový nádech okamžiku,
kdy chutnala mu bystřinou,
v tepení chvěla hladinou,
byla mu hlubinným obrazem,
paletou nabídnutou zítřku
oděna jinotajnou tmou,
nežli ji paprsky rozetnou
polibkem na tváře společného jitra
...ach to je neskutečně nádherné ... :-) Ta vzletnost.. :-) cit... slůvka malebná... Nááádherný :-) St..
13.05.2016 10:26:38 | tvořilka
...Jiří milý..."výživné"počteníčko.....jako když v rukách obracíš
něco zvlaštního,hezkého.....a s každým pootočením se něco jiného objeví,
Tvé básně si "obracím" a prohlížím ze všech stran,objevuji nové "plochy",
možná světloplochy..........
.......JI./úsměv/
10.05.2016 20:54:06 | jitoush
Má milá jitřenko, jsem rád, že je obracíš a hledáš, vždyť právě Ty ony plochy naplňuješ světlem :o)
16.05.2016 00:05:17 | Akrij8