Skládám se od počátku
neslyšně vzlínám s vodou
snad do v/d/ěčnosti
do zjitřelé půdy
na poli zmatků
sázím omladky z útěchy.
S kořeny vytrhávám tíseň
co zanechává
zvlhlou stopu na památku
pod kámen úhelný
drolím lítostivé vzdechy.
Vdechuji ohebnost
do ztuhlých kostí
zalévám vytušeným klidem
co spřízní duše do plnosti
všedním zázrakem.
Za zády spojují se
záchytné body
nestálých světloploch
oživují mrtvé oči
zdánlivě nehybných
kamenných soch
cesta vede skrze Onu k lidem.
https://www.youtube.com/watch?v=H_a46WJ1viA
Krásný emotivní dílko. A optimistický. Dá se se spoustou věcí vypořádat... :)
Díky.
12.09.2023 09:27:46 | Koala
...Tý jo...kam až Tě to zavanulo,no to teda utíká/úsměv/a že Tě to napadlo.....těší mě to a taky jsem si uvědomila,no jak je to vlastně svým způsobem stále aktuální...vlastně děkuji za připomenutí....potřebovala jsem si to zasejc přečíst........Ji./úsměv/
12.09.2023 09:57:37 | jitoush
"Zdánlivě nehybných soch"
vyhněteny z duše a doteku..krásna
ano dýchá..Jituško *ST;)
Ráda jsem četla a nakoukla.
13.03.2021 16:43:57 | jenommarie
...Když ji teď čtu "s Tebou",tak mám pocit,jako by byla pro dnešní zvláštně "zakřivenou"dobu....."do zjitřelé půdy
na poli zmatků
sázím omladky z útěchy.".....myslím,že je to krapet aktuální.....Ji.Někdy i mě se zpětně zamlouvá,jak mě Múza či Múzák políbili,divím se,jak se to vlastně přihodilo,jsem užaslá a v duchu děkuji,že jsem se směla ponořit do toho úžasného proudu inspirace a říkám si,jestli vůbec ještě něco ,co by zarezonovalo jak ve mně tak v jiných,přijde a já to budu smět zaznamenat........Ji./úsměv/
13.03.2021 18:06:47 | jitoush
Jsou svým způsobem stále některé myšlenky aktuální.
A o TEBE Jituško strach nemám,
ta inspirace a vnímání..umíš si nabrat ..a i se necháš inspirovat. Takže jistě máš a budeš mít další nápady a my co číst;).
Děkuji ti Jituško.
13.03.2021 20:11:49 | jenommarie
Cítím vůni ornice i ryzího člověčenství a ... Smekám :)
20.07.2016 20:50:18 | Petr Jan
...ne srdce z kamene, ale srdce v kameni..i kamenné sochy dýchají a žijí...krásná, Ji
07.07.2016 21:58:44 | Nikita44
... jako modlitba:)
07.07.2016 09:37:56 | Ragnell
Srdce nikdy není jako kámen...
06.07.2016 10:20:27 | básněnka
...Ona....ta jediná...nenechá srdce zkamenět...a kámen přesto "dýchá"..
.....pro jiné k užitku....díky Básni....Ji.
06.07.2016 20:10:04 | jitoush
Nádherná, překrásná, čtu ji již poněkolikáté, Jituško... plná jakéhosi vnitřního klidu a pochopení... součástí přírody, a přece v přesahu... "na poli zmatků sázím omladky z útěchy" - ano, to je velmi odvážná, trnitá, ale potřebná Cesta :-) Moc se mi líbí celá Báseň, je ozdravná, Jituško :-) Děkuji.
Kdo je Ona/Onu, prosím? :-)
06.07.2016 10:20:25 | Helen Zaurak
Ona je Ta?
Tajemná kdesi co shlíží
omamná v touhách ..na nebeských cestách
plná očekávání zrozena z předpokladů
nikým neviděna. .
06.07.2016 08:51:05 | poeta
...sídlící v nekonečném čase
...sílící a slábnoucí zas a zase
...dlící i v zamřížované base
...chutnající vším a ničím
...toulavá i stálá
...velká i malá
...zavržená i zvaná..........tolik podob...jen jeden hlas.....
klid a neklid srdce.....Ji./ú/
06.07.2016 20:29:29 | jitoush