Opustil jsem Tvou cizí vlastní tvář,
masky jsou pro lháře, co neunesli víru,
pro mosty spálené vystavěl jsem vor,
v plachtoví vítr vál a pocítil jsem tíhu,
devět let odvál jsem a trhal kalendář,
dal srdce vodě na loďku z papíru,
láska když umírá, tak přemění se v mor
pro vinné stopy zítřku na prahu
Mám jen pár slov a otrhaná záda,
zodpovědnost je maják v kruhu vod,
dnes dlaní mou Ti bárka z dálek mává
pro ztracenost, k níž příjde prosit host,
nevím ani, zda měla jsi mě ráda,
ta syrovost s níž psalas mi svůj kód,
těžké je žít, když pouze jeden dává
a zuby tnou na úbělavou kost.
Neříkám nic, jen slova do větru,
(zlo)činy své jsem stočil v roletách,
už nejsem host své vlastní domoviny,
své slzy suším slunci na řasách,
pouštím se naznak s vírou do vírů,
jen svoje kroky nechám v parketách
byly jsme již, jen dva lichoběžné stíny,
ztracené bárky v mrtvých hlubinách
o(d)pouštěné lásky
nemohu najít slova jen vím co cítíš ...
a neumím Ti pomoct Jiří ... odpusť :'(
jen vím, jak moc Tě mám ráda
27.12.2016 20:50:13 | Malá mořská víla
Zvláštní, já taky stavěla vor...... Asi proto, že je to plavidlo jednoduché, z trosek které zbyly. A duši pálila na opuštěném ostrově a znovu se rodila na vodě.......Ani nevíš, jak mě tahle tvoje oslovila Jirko. Konec je každý trochu jiný, ale všechny stejně bolí. Naštěstí svět je i za hranicí toho KONCE, ta bolest jednou MUSÍ přebolet a člověk pak zase MNOHEM DÁL VIDÍ. Nakonec to všechno není jen zbytečné a plané. Život není jen beroucím dravcem, ale taky učitelem a dárcem. :O)
03.12.2016 08:08:18 | Tichá meluzína
Pěkné.
Občas se představy a realita nepotkávají a trvá, než se vyčasí z jejich míchanice :)
03.12.2016 06:28:26 | MARKO
Bohužel je to tak,milá Marko, ale hlavně, že to jde, že se přeci jen může vyčasit, děkuji :o)
03.12.2016 06:32:22 | Akrij8
Nádherná poezie...jen mám takovou obavu...devět let...nezůstane u jediné...úsměv...z.
01.12.2016 00:57:40 | zdenka
Jiříku, tahle se Ti moc povedla, přesto, že je smutňoulinká:-)
ukládám mezi pamětihodnosti:-)díky ST
29.11.2016 08:50:30 | Nikita44