pomíjivost okamžiku

pomíjivost každičké sekundy

míjí slepé ulice strachu

každé chvíle co nám do cesty vkročí

smutek

jež v slze odchází

zbavuji se hmotně svých úzkostí a můr

svých soudců

svého milého

svého srdce rvoucího křiku

jež do tmy zvučně práším

tma obklopuje mé tělo

světelné paprsky dne snaží se protknout mou černou mlhovinu vesmíru

skrze světlo vydržet víc slzivých údolí

vytvořit vytrysknout

v pramen

v říčku

v řeku

v moře

v oceáno bytí vybytí tohoto rozbouřeného vlno bytí

vír víří prázdnotou rozbouřené vodní hladiny

jež vítr načal do plániny snového vesmírného sevření

těla

těla

těla

letěla

nad

nadpozemskou rychlostí vzduchem plápolaly

těla

těla

těla

proletěla nad vírem snových říší vklouzla

do ní vnikla

do ní

těla

bledá

těla

šedá prokazatelně dovedla má slova vniveč se obrátila

zvrátila každičkou chvíli do nežádoucího blití

do pomíjivosti každičké sekundy...

-------------------------------------------------

slza stékajíc na mých lících jako kámen

tvrdě dopadá na zem

na života dárnou zem

zeminu

planinu

mohutnou vábí mé slova

svádí mě má slova protkaná pravou

dravou

pravdou jdou si dáli

v dáli ocitá se prodaná vana

sevřená v rozbředlé koblině

skoblině

ocitá se na dvoře

dvorně se dvoří své múze

múze v Brně vřícně milostné hrátky tvoříc

čtverec

šestistran

šestihran

je

NE