Rozprostřít křídla prostorem,
nesklízet polámané touhy
v jablku hvězda tiše spala,
přešla jsi křížem mé nábřeží,
včerejšek zítřku prominem,
pro vlastní letokruhy,
polibkem zasypat do popela
bolavost těžkého závaží.
Měla prý oči pro anděly
se srdcem na misce váhy,
jsou kroky, co bolí v bezkřídlí,
po trnech šeptají jméno,
otevřít srdce pro cokoli,
upadnout z oběžné dráhy
v podkůvkách na štěstí z dáli
dohlédnout přes zataženo.
Až zítra budeš pročítat strach,
vyvaž ho po peříčku,
tíživost pomíjí jako dým
přes kroky, které zabolely
srdeční ozvy v parketách,
naděje zapálí svíčku
v závoji z mezihvězd, z mlhovin,
mám tichou poštu pro anděly.
Roztáhni křídla a žij
tichá pošta pro anděly...
chci najít megafon a umět ji zpívat Jiří
27.12.2016 20:55:24 | Malá mořská víla
bezčasí bezkřídlí je jen trik-jen hra o závod s věčností s odloženými křídly..
prosím Tě Jiří, tuhle si uložím..mám z ní radost.
ST* :-D*
15.12.2016 20:41:12 | Frr
:) ... vyvaž ho po peříčku ...
15.12.2016 12:09:18 | Ragnell
.....ráda jsem četla milý Jiří.....a tu třetí část jsem si tak trochu
s dovolením "přivlastnila"....teď tu její "léčivost"potřebuji.
Tak snad se Johanka nebude zlobit.......díky Jiří......Ji.
14.12.2016 19:14:26 | jitoush
Johanka se jistě zlobit nebude a já mám radost, že se dotkla tam, kde měla, milá Jitřenko
28.02.2017 20:19:38 | Akrij8